Laserové čištění je vysoce přesná metoda odstraňování koroze, solí a povlaků bez použití abrazivních médií či chemikálií. Z pohledu bezpečnosti však nejde jen o práci s laserovým zářením: při odstraňování nátěrů vznikají zplodiny spalování a aerosolové částice, u výkonných systémů se navíc může uplatnit významná hluková zátěž. Tento článek shrnuje klíčová HSE rizika a praktická opatření pro bezpečný provoz na základě laboratorních měření a pozorování z testů laserového čištění oceli před lakováním.
Průmyslové lasery pro povrchové čištění typicky spadají do vyšších tříd nebezpečnosti (často třída 4). Nebezpečné může být nejen přímé zasažení svazkem, ale i odrazy a rozptyl záření na kovových površích. Základem je kombinace technických a organizačních opatření (kontrolovaná zóna, značení, kontrola přístupu) a osobních ochranných prostředků.
Praktická poznámka: OOPP nejsou náhradou za řízené pracoviště. Bez vymezení zóny a kontroly přístupu nelze rizika odrazů a rozptylu spolehlivě řídit.
Při odstraňování organických povlaků dochází k jejich tepelnému rozkladu a spalování. Měření z testů ukázala, že vznikající zplodiny obsahují řadu těkavých a polotěkavých organických látek typických pro spalování organické hmoty, včetně aromatických sloučenin. Některé z nich jsou toxické a některé jsou klasifikované jako karcinogenní.
Z hlediska ochrany zdraví to znamená, že při práci s nátěry (zejména neznámého složení) je nutné počítat s rizikem inhalace škodlivin a podle toho navrhnout ochranu dýchacích cest a větrání/odsávání.
Vedle plynné složky vzniká aerosol částic, který často nepochází primárně z ocelového podkladu, ale z pigmentů a plniv v barvách a základních vrstvách. V praxi to znamená, že složení prachu může zahrnovat prvky typické pro nátěrové systémy (např. Zn, Si, Ti, Ba). U starších nátěrů nelze vyloučit přítomnost rizikových kovů (např. olovo) v pigmentaci.
Hluková zátěž se výrazně liší podle typu laseru, výkonu a aplikace. V měřeních byly zaznamenány hodnoty přibližně kolem 104 dB u pulzního laseru (~2000 W) a typicky 80–90 dB u kontinuálního laseru (~3000 W) v závislosti na vzorku a režimu čištění. Takové hladiny vyžadují odpovídající ochranu sluchu a v některých případech i kombinaci prostředků (dvojitá ochrana).
Z hlediska HSE je rozhodující, aby byly zplodiny zachyceny co nejblíže místu vzniku. Pro odstraňování nátěrů a kontaminantů je vhodné kombinovat:
Upozornění: Pokud odsávání nelze připojit přímo k hlavě nebo je filtrace dimenzována pouze na hrubé částice, zvyšuje se pravděpodobnost expozice škodlivinám v dýchací zóně obsluhy. U nátěrů s PU složkou (izokyanáty) a u neznámých systémů je vhodné postupovat konzervativně a upřednostnit robustní filtraci a kontrolu větrání.
U systémů Narran je bezpečnostní architektura (pracovní zóna, možnost lokálního odsávání, volba filtrace a doporučené OOPP) řešena jako součást celého aplikačního konceptu, nikoli jako doplněk „na konci“. Konkrétní konfigurace se vždy volí podle typu odstraňované vrstvy, prostředí (hala / venek / uzavřený prostor) a požadované produktivity.
Bezpečné laserové čištění zahrnuje i „bezpečnost výsledku“. Testy ukázaly, že kombinace vysokého výkonu a nízké rychlosti postupu může vést k oxidaci povrchu a lokálnímu natavení. U oceli před lakováním je současně důležité udržet požadovaný profil drsnosti: při nevhodném nastavení může výkonný kontinuální laser snížit tryskací profil a tím ovlivnit adhezi nátěru.
Bezpečný provoz laserového čištění je kombinací řízení laserové zóny, volby OOPP, účinného odsávání a filtrace a správného procesního nastavení tak, aby nedocházelo k nadměrné oxidaci či natavení podkladu. To platí dvojnásob při odstraňování organických nátěrů, kde jsou zplodiny spalování a aerosolové částice hlavním zdrojem zdravotního rizika.